Proč přicházíš tak pozdě, lásko? 

hudba: Pavel Krejča
text: Vladimír Poštulka

zpívá: Martha Elefteriadu

SP: Proč přicházíš tak pozdě, lásko? (1988)

Přestože dnes patří k těm absolutně nejžádanějším, původně písnička Pavla Krejči a Vladimíra Poštulky být hitem ani neměla. V roce 1987 ji Martha nazpívala na svůj sólový singl spolu s melodií Boba Dylana „I Shall Be Released“ (v češtině Vladimír Poštulka jako „Nejsi stejná“).  
„Myslela jsem, že hlavní pecka bude Dylanova písnička, tu českou jsem brala jako takový příjemný doplněk. Posluchači si nakonec vybrali opačně. Dodnes mě na ulici či v obchodě oslovují lidi a říkají, jak se jim tahle písnička líbí a že ji zrovna nedávno slyšeli v rádiu,“ vzpomíná Martha.


Text:
Proč přicházíš tak pozdě, lásko
Máš sto let zpoždění
Už jsem si zvykla lhát, že nejsi
Že se nic nezmění
Už jsem se smířila s tou ztrátou
Pohádkám nevěřím
Teď náhle s tváří rozesmátou
Přibíháš ke dveřím
A tak nediv se, lásko
Že ti vstříc neběžím

Proč přicházíš tak pozdě, lásko
Čistá a dychtivá
Mělas tu přece být už dávno
Moc času nezbývá
Už nejsem ta, co mosty pálí
Za sebou bez řečí
Bojím se sama sobě vzdálit
Ztratit své bezpečí
I když vím, že jsi krásná
Pravá a největší

Stokrát se zdálo, že se blížíš
Závratnou rychlostí
Já věděla, co budu říkat
A čím tě pohostím
Tvůj příchod byl však nenadálý
Bez fanfár halasných
Už nejsem ta, co mosty pálí
Co si tě vybásní
Mám-li uvěřit v zázrak
Ať je míň zázračný

Proč přicházíš tak pozdě, lásko
Z neznámých úkrytů
I když tě možná málo vítám
Jsem ráda, že jsi tu
Tím spíš, že skromně jako vánek
Přicházíš tentokrát
Bez slibů věčných radovánek
Bez bouří, bez tornád

Nech mě vydechnout, lásko
Až budu líp tě znát
Nech mě vydechnout, lásko
Až budu líp tě znát


Zpět na Zlatou kolekci Supraphonu